Život je pestrý ve své škále celkového spektra. A přitom lidské oko odlišuje svou citlivostí pouze tři základní barvy – červenou, modrou a zelenou. Pouze kombinací těchto základních barev můžeme vnímat všechny ostatní odstíny. Zkrátka a dobře lidské vidění je trichromatické. Navíc každý je různě citlivý, a tak je schopen vnímat body jen určité velikosti, potom barevné body splývají a tvoří barevné plochy. Barvy nemají jen fyzikální vlastnosti. Vnímání je tedy pouze subjektivní, stejně můžeme říci, že různé barvy na lidi působí různě. Nechtěla jsem vás ovlivňovat sáhodlouhým pojednáním o vnímání barev okem, sama na sobě jsem si vyzkoušela, co mě okamžitě při vyslovení té či oné barvy napadne .
Jako první mě napadla barva modrá 🔵 – modrá jako obloha, moře, blankyt. Následovala žlutá 💛 – sluníčko, pampeliška a posléze červená 🔴 – v podobě jahod, třešní, rajčat a také symbol srdce, lásky. Když řeknu barva zelená, tak si představuji trávu, nebo stromy s listy. Oranžovou mám spojenou s pomerančem, černá ve mně vzbuzuje obavy, smutek, rakev, svědomí, šedou mám spojenou s myší a popelem. Bílou barvu mám svázanou s nevěstou, sněhem, ledovcem a třeba hnědou barvu zase se zemí, hlínou či medvědy.
Barvy můžeme rozdělit na teplé, studené nebo aktivní, také pasivní či až agresívní, chromatické, neutrální. Odlišnost vnímání barev jednotlivce se využívá v různých oborech. Jako teplé, jsou označovány barvy žlutá, oranžová, purpurová a červená. Naopak barvy modrá, zelená, fialová vyvolávají pocit chladu ⛄. Barevné kombinace nás obklopují každý den, jejich variace jsou v široké škále a jsou využívány ke své dennodenní práci v různých oborech.
Intenzivní působení najdeme:
- při ladění interiérů
- při míchání barev pro malíře k vymalování našich příbytků
- při designových návrzích výrobků
- v módě
- v gastronomii
- při výběru obrazů, květin a doplňků
- v marketingu a reklamě
- v knížkách
Stejně jako je odlišné naše vnímání barev okem, je i odlišné naše správné naladění na tu či onu barvu. Chvála za to, že tento barevný svět je tak pestrý, neboť v něm každý můžeme najít to své a nejsme uniformovanou skupinou jednotvárného přijímání věcí, života, stavu mysli a pohody. Podívám-li se na toto téma z pohledu ročních období, tak po bílé zimě následuje zelené jaro, žluté léto a oranžový podzim. Zima je zpravidla vystihována jako krajina pokrytá sněhem, většina vegetace je v útlumu, den je krátký a tma je šedá, černá. Proto zahrádkáři volají po jaru, kdy začne všechno rašit, pučet, probouzet se znovu k životu. Trávníky se zazelenají, stromy a květiny rozkvetou. S přibývajícím sluníčkem přichází čas léta – žhavého léta, co zbarví lány obilí do žluta. Pokud se ujme své vlády podzim, tak ten dokáže naše prostředí pěkně zbarvit do barvy oranžové, žluté, hnědé.
Žijeme v prostředí, kde se nám střídají všechna roční období, i když v poslední době se zdá, že některá přeskakujeme, anebo přinejmenším jejich doba se nějak zkracuje. Sněhu ubylo, slunka přibylo a vegetace trpí suchem. I přesto nás obklopuje spoustu krásných zákoutí, barevných záhonů a třeba houževnatá žlutá pampeliška je schopna rozkvést i mezi zámkovou dlažbou. Určitě pestrobarevné nazírání je mnohem optimističtější, než-li to chmurné, šedivé, pesimistické.
Užívejme si našeho barevného světa, jak jen to jde, vnímejme barvy všemi smysly. Těšme se z barev, které dokážou prozářit den, přinášet pocit dobré nálady do našich příbytků a obohacovat náš život. Dívejme se zálibou kolem sebe a objevíme krásu barev se vším všudy.
