Navigace
Home > Ke kafíčku > Drobné zbytečnosti

Drobné zbytečnosti

drobné zbytečnosti

Drobné zbytečnosti

Vnímáme návrhy interiéru, sladěnost barevných odstínů, dokonalost technických vymožeností. Jenže – stále tomu našemu domovu něco chybí. Tím jsou drobné zbytečnosti, které mu vdechnou nádech zabydlenosti. Jsme si vědomi toho, že na všech těch drobnostech bude ulpívat prach, že jsou nepraktické, že jsou kýčovité, ale nám se prostě líbí. Koukáme se kolem sebe a vidíme, že ještě tomu rohu něco chybí, na téhle stěně nic nevisí, okno potřebuje oživit. Chodíme kolem obchodů a jen tak letmo bloudíme zrakem po výloze a najednou přesně víme, že jsme našli to pravé ořechové, že ten a ten kousek čekal na nás, až ho objevíme. Neváháme, kupujeme. A pak se těšíme domů, abychom ho umístili na patřičné místo.

Jenže nikde není psáno, že po umístění budeme spokojeni. Buď jsme správně neodhadli velikost, anebo dané místo vyžaduje něco úplně jiného. Nevadí. Když nám se ta dotyčná zbytečnost tak líbí. Začneme pátrat, začneme přemísťovat, začneme kombinovat. Sláva. Konečně tady to bude ono.  Ale co s tím prostorem, který nám nyní vznikl jako nová bariéra, která vyžaduje doplnění? Zase musíme vyrazit na lov a najít další drobnou zbytečnost. My ženy jsme v tomto směru velké odbornice. Týká se to různých doplňků do kuchyně, týká se to obrázků, rámečků, poliček, květin, týká se to krásného balení kosmetiky. Úplně stejně se dokážeme nadchnout jen z obrázků na ubrouscích, jako z krásného malovaného obrazu.

Muži pak obdivují spíše techniku či nějaký doplněk pro svoje koníčky. My dokážeme básnit o krásném obalu na mobilní telefon, muž spíše o technických vymoženostech toho mobilu. A jak naše domácnost stárne, tak v ní přibývají drobné zbytečnosti, kterých se nechceme zbavovat. Nejlépe to poznáme v době stěhování se z bytu do bytu, z bytu do rodinného domku, či z rodinného domku do bytu. Když máme dostatek prostoru, zpravidla přestěhujeme všechno. Jestliže se naše obytné prostory zmenší, musíme přebírat a zvažovat, co si ponecháme a co jednoduše vyhodíme. Je to těžké dilema. Potěžkáváme jednotlivé předměty v ruce a v hlavě nám běží retrofilm jejich pořízení. Ty drobné zbytečnosti krásně dotvářely náš společný život a nyní je máme dát pryč.

Každý tzv. „ujíždíme“ na něčem jiném. Někdo pořizování drobných zbytečností povýší na sběratelskou vášeň, někdo nakupuje tyto drobné zbytečnosti v domnění, že to může být jednou vhodný dárek pro naše známé, kamarády. Mnohdy se jich ale nedokážeme vzdát, a tak věci kupíme, kupíme do té doby, než nás začnou vytlačovat. Že je vám to cizí?? Možná bychom vám my ostatní mohli závidět, že máte jen plně funkční a moderní domácnost, ale na druhou stranu o mnohé přicházíte. O ten vítězoslavný pocit, když vám „něco padne do oka“.

Milu
Milu
Jsem aktivní důchodkyně, věk mi ale raději nehádejte 😄. Ráda se zamýšlím nad obyčejnými věcmi, nad tím, jaké to bylo dřív a jaké je to nyní. A když se o své myšlenky mohu podělit, je to přesně to, co mne naplňuje. Budu ráda, když vás moje řádky inspirují, potěší nebo přivedou k zamyšlení. Mým cílem je psát nenáročně a pohodově, zkrátka ke kafíčku ☕. Posuďte sami...
Top