Možná, snad, asi
Pokud používáme ve svém vyjadřování termíny možná, snad, asi – zpravidla to vytváří určitou míru nejistoty. Ta pramení buď z toho, že se nám nechce něco či někoho bezpodmínečně odmítnout, anebo v dané chvíli jsme si plně neudělali svůj jednoznačný názor na danou věc, téma, osobu.
Připustíme ale, že bychom k závěru mohli dojít v budoucnu, podle svého uvážení či vývoje situace. Možná, snad, asi je únikem v případech, kdy nechceme někoho ranit anebo mu ublížit a zároveň mu chceme zanechat jistý díl naděje. Možná zcela nevylučuje eventuální možnost souhlasu, sdílení shodného názoru. Snad podporuje myšlenku odkladu do dalšího časového úseku.
Synonymem k slůvkům možná, snad je slovo třeba. Jenže to už nám zavání tím, že je něco zapotřebí. Je třeba něco dělat, je třeba se k něčemu vyjádřit, postavit, zaujmout postoj. Tady jsme už v jiné rovině. Snad inklinuje spíše k tomu, že se něco domníváme, je to výraz neurčitosti, takové to pokrčení ramen. Nejlépe lze vystihnout výraz možná tím, že o něm můžeme říci, že to není nikdy ANO, ale zároveň to není ani jednoznačné NE. Slůvko asi pak je slůvkem naděje, která ale kdoví, zda vůbec přijde. Je to jenom podpora, o kterou se opíráme. Ale zcela jistě to není opora ani moc pevná, ani moc stabilní.
Možná, snad, asi – jsou to krátká slovíčka, přesto ale s nimi můžeme do jisté míry velmi zručně pracovat, bez širokého zdůvodňování, vysvětlování, upřesňování. Jsou určeny pro posluchače, čtenáře, aby si sami za ně doplnili to, co tím dotyčný chtěl vyjádřit. Zpravidla lze usuzovat z daného projevu, že na tom nelze příliš stavět a že to jenom volně plápolající sdělení bez pevného základu, které může odvát závěr na jakoukoliv stranu – souhlasnou či nesouhlasnou. Zároveň si ponecháváme ve vědomí iluzi toho, že můžeme být mile překvapeni.
Možná, snad, asi neskýtá ale přílišnou naději, že se ztotožňujeme s návrhem protistrany. Tyto výrazy nás přímo nutí být tak trošku v opozici, ačkoliv jsme se zcela nevyjádřili v negativním smyslu. Přiznejme si otevřeně, že co jsme mnohdy tímto způsobem odsunuli, odsunutým zůstalo navždy. Zároveň jsme si totiž nepřipustili, že je to oblast, se kterou se chceme zaobírat a zítra už o ní nebudeme vědět.
Skončím opět citáty, ze kterých si můžete vybrat, co je pro vás příznačné a možná nejlépe vystihují, co asi si z toho mého psaní snad odnesete.
Paulo Coelho:
„Neříkej možná, když chceš říci NE“
Ernst Fischer:
„Aby člověk dosiahol to, čo je možné, musí sa usilovať o to, čo je nemožné“
Život lidí je často jen samé „ASI,SNAD,MOŽNÁ“, ale jen skutečné činy mohou něco změnit.
Reklamní inspiry: