Sociální sítě a my

👁️‍🗨️ 83 x přečteno

Ať chceme nebo ne, musíme připustit, že sociální sítě hýbou světem. Otázkou ale zůstává, do jaké míry nám ubírají část našeho soukromí a co vůbec my sami chceme ze svého soukromí světu sdělovat.

sociální sítě a my

Víme, že záleží jen a jen na nás, komu přístup povolíme a komu ne. Virtuální propojení lidí umožňuje sdílení různých typů informací, na druhou stranu ona anonymita vyvolává pocit, že je dovoleno cokoliv.

Kromě pozitivních účinků, kterým je neustálá okamžitá přítomnost známých lidí, přináší sociální sítě i negativní jevy. Mezi nejzávažnější patří odloučení od reálného života, ztráta osobní komunikativnosti, neschopnost vybudovat si reálné osobní vztahy, citové vyprahnutí, špatná komunikace slovem, písmem. Citlivost sdílených soukromých informací je nebezpečná, neboť nahrává různým nepoctivcům a všem, kdo těchto informací chtějí zneužít.

 Sociální komunikace má tyto funkce:

  • Informativní funkce – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit…
  • Instruktážní funkce – navést, zasvětit, naučit, dát recept…
  • Persuazivní funkce – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit…
  • Funkce zábavní – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat…

Motivace ke komunikaci

  • Motivace kongitivní – chceme, či potřebujeme něco sdělit.
  • Motivace sdružovací – chceme navázat vztah.
  • Motivace sebepotvrzovací – potvrzení osobní identity.
  • Motivace adaptační – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.
  • Motivace přesilová – potřeba uplatnit se.
  • Motivace existenciální – vyhnutí se depresi a melancholii.
  • Motivace požitkářská – odpočinout si, uniknout od starostí.

Už toto rozlišení dává tušit, jak různorodé prostředky mohou sociální sítě v sobě skrývat. Sociální sítě jsou bezesporu médiem nové generace, Pomáhají najít ztracené osobní spojení se starými přáteli, obchodními partnery. Zároveň se stávají nenasytným žroutem času a podvědomě nás stále jistým způsobem nutí sledovat, co je na nich nového. Často se pak stává, že jsme zahlceni informacemi, o které ani příliš nestojíme.

Lze si vybudovat i silnou návykovost na sociálních sítích, takže nám nějak ten reálný život utíká mezi prsty a my na něj zkrátka nemáme čas. Přestáváme chodit mezi lidi, číst knížky, navštěvovat kulturní programy.

O mnoha věcech se říká, že jsou dobrým služebníkem, ale špatným pánem. Toto se dá vztáhnout i na sociální sítě. Nic se nemá nejen přehánět, ale také zatracovat. Obojí je nutné kombinovat. Souhlasíte se mnou, že smích, stisk ruky, pohlazení, polibek nám žádné sociální sítě nabídnout nemohou. Ale zkušenosti jiných nám rychle mohou poradit, jak se vypořádat s nějakým zádrhelem, inspirovat nás, nebo přivodit dobrou náladu, která nám po hektickém dnu přijde k duhu.


Reklamní plocha:

Jak se Vám článek líbil?

Vyberte počet hvězdiček (5*=maximum)

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hlasů: 1

Zatím nehodnoceno :( Podpořte autora Vaším hodnocením.

Miluška Molíková

Miluška Molíková

Jsem aktivní důchodkyně, věk mi ale raději nehádejte 😀. Ráda se zamýšlím nad obyčejnými věcmi, nad tím, jaké to bylo dřív a jaké je to nyní. A když se o své myšlenky mohu podělit, je to přesně to, co mne naplňuje. Budu ráda, když vás moje řádky inspirují, potěší nebo přivedou k zamyšlení. Mým cílem je psát nenáročně a pohodově, zkrátka ke kafíčku ☕. Posuďte sami...