Zapomínání
Zapomínání, ach ta hlava děravá
Zapomínáte, zapomínáme, ať jsme mladí či staří, zdraví nebo nemocní. Čím to asi bude? Máme mnoho povinností a záznamy nejsou naší silnou stránkou, anebo je to běžné a zbytečně si děláme starosti? Otázkou je, zda jsou to věci podstatné, které zapomínáme, anebo nepodstatné a pouze jsme je jako takové uložili kdesi do pozadí. V každém případě, jakmile zjistíme, že jsme opětovně něco chtěli, ale bohužel jsme si nevzpomněli – tak opět je na místě rozlišení. Bylo to zásadní či okrajové?
Někde jsem si přečetla, že zapomínání je správné, neboť je to selekce podstatného a uchovávání tedy ve své mysli jenom toho, co má pro nás nějaký význam, nevýznamné věci potlačujeme či zapomínáme. Je to jakýsi pořádek podobný tomu, jako když vyhazujeme nefunkční, nepotřebné, zastaralé věci, abychom uvolnili místo pro nové, neboť kapacitu máme jenom jednu.
Přesto zjištění, že jsme na někoho či na něco zapomněli, nás vždycky vyvede z rovnováhy. Už, už jsme si mysleli, jak máme všechno pod kontrolou a ejhle!!! Nespílejte tedy vlastním ratolestem, když zkrátka a dobře na něco zapomněli, zcela jistě lze odhadnout, zda to bylo úmyslné, či prostě přišlo tzv. na věc. Nejlepší je, když se s tím sami poperou a příště si dají lepší pozor. Stejně jako my, když na něco zapomeneme, tak nám nezbývá nic jiného, než to nějak vyřešit. I takové přiznání, že jsme něco zapomněli, má něco do sebe, alespoň nám to druzí nebudou vyčítat. Je to mnohem lepší řešení, než se na něco či někoho vymlouvat.
Zapomínání je i ozdravující. To v případě nějakého traumatizujícího zážitku, prožitku. Lze říci, že zapomínání je lidské. Nemějme tedy velké nároky na náš mozek, který naše vjemy, zážitky a povinnosti dokáže přehledně třídit a vybírá z nich jenom to, co se mu pro nás jeví jako důležité. Šťastný je pak ten člověk, který dokáže zapomínat to špatné a pamatuje si to dobré. Poznáváme, abychom mohli i zapomínat. Přesto bychom neměli zapomínat na ty, kteří jsou pro nás důležití.
Nikdo z nás není dokonalý a je tedy osvěžující, když mnohé věci skončí v milosrdném moři zapomnění.
Přečtěte si také:
