Zvědavost a zvídavost

Zvědavost a zvídavost

Dneska jsem se pustila do oříšku nazvaném – má se rozlišovat zvědavost a zvídavost, anebo je to pouhé synonymum toto stejného výrazu? Začnu po svém. Pro mě zvědavost je touha zajímat se nejen o sebe, ale i o druhé a může se utopit v  detailech na tolik, že vede i k jistému druhu slídivosti. Zatímco zvídavost je zkoumání, objevování, zajímání se o nové věci. Hledáním nového získáváme zkušenosti a znásobujeme tak i množství získaných znalostí.

zvědavost a zvídavost
i zvířata mají zvědavost a zvídavost

Zvědavost – to je takové KUK, co se odehrává za dveřmi.  

Lze ale striktně oddělit zvědavost od zvídavosti? Nelze, protože kdybychom nebyli zvědaví, zároveň bychom nebyli i zvídaví. Otázkou je, jak se získanými informacemi naložíme. Zvídavé jedince můžeme charakterizovat dvěma složkami – zajímají se o objevování a odhalování nových myšlenek, aktivit a mají silnou touhu zvyšovat své vlastní osobní znalosti.

 Jako malé děti jsme často slýchávaly větu:

“ Když jsi zvědavý, budeš brzo starý“.

Zvědavost je tedy naše touha poznat vše bez jakýchkoliv pravidel a omezení. Je to sklon věnovat pozornost novým podnětům a jevům.

Zvídavost nás žene kupředu

Je to objevování světa kolem sebe a hledání odpovědí na jeho zákonnost.  Základem je orientačně pátrací reflex, podnícený rozvojem vzdělávání. Zvídavost se tak stává dominantním vývojovým znakem. Vede nás k získávání nových poznatků, nabývání nových zkušeností, poznání nových skutečností.

Obě dvě formy pak nutí člověka hledat odpověď na otázky, vyhledávat online informace, objevovat nové, dosud nepoznané, zvyšovat své vlastní osobní znalosti.

Zvědavě tedy nakukujeme za hranice vlastní osobnosti, abychom se nejen poučili, ale našli srovnání toho, co činíme, jak to činíme a proč to činíme. Ona zvědavost pak podněcuje zvídavost v případech, kdy toužíme po hlubším poznání, kdy hledáme cestu vylepšení a zdokonalení toho, co děláme. Zvídavost nás formuje k lepší dokonalosti, zvědavost nám dává podnět, do jaké oblasti svoji zvídavost nasměrujeme.

Žádná zvědavost ani zvídavost nemá sloužit k ponižování druhých, nemá ubližovat ostatním. A proto ta zdravá zvědavost a zvídavost, pokud jí budeme správně naslouchat, nás může posouvat vpřed. Buďme ve svém životě tedy přiměřeně zvědaví a hodně, hodně zvídaví.

Jak se Vám článek líbil?

Vyberte počet hvězdiček (5*=maximum)

Průměrné hodnocení 4.6 / 5. Počet hlasů: 5

Zatím nehodnoceno :( Podpořte autora Vaším hodnocením.

Miluška Molíková

Miluška Molíková

Jsem aktivní důchodkyně, věk mi ale raději nehádejte 😀. Ráda se zamýšlím nad obyčejnými věcmi, nad tím, jaké to bylo dřív a jaké je to nyní. A když se o své myšlenky mohu podělit, je to přesně to, co mne naplňuje. Budu ráda, když vás moje řádky inspirují, potěší nebo přivedou k zamyšlení. Mým cílem je psát nenáročně a pohodově, zkrátka ke kafíčku ☕. Posuďte sami...