Pocení bez teploty

Ve své soukromé poradně se velmi často setkávám s případy, kdy se dotyčný člověk začne od jistého období života nebo zcela náhle častěji potit. Většinou toto pocení není možné přímo spojit s nějakou situací, stavem a je nezávislé na teplotách venku. Dnes budu hovořit o pocení bez teploty (pozn. můžete se též setkat s termínem studené pocení).

V následujících řádcích vám povím, co dělat, když vás začne pronásledovat pocení, které si neumíte na první pohled vysvětlit a nevíte si s ním rady.

Pocení bez teploty, aneb pojďte si se mnou zahrát na detektiva

Ať již máte rádi detektivky klasického typu Columbo, nebo jste spíše na ty modernější, zahrát si na detektivy sebe sama je hlavním krokem, jak se o svém pocení něco dozvědět. Pokusím se Vás nyní nasměrovat, jak o něm přemýšlet.

Krok první – Kde se potím a co to znamená?

Když má někdo horečku, automaticky začne dělat činnosti pro její snížení. Dá si paralen, udělá zábal apod. Jak však přistoupit k situaci, kdy se začnete neobvykle potit a přitom se cítíte normálně? Ničeho neobvyklého si nevšimnete, přesto pocení neustupuje a začne se projevovat výrazněji po dny, týdny, měsíce?

Důležité je nepanikařit a začít o pocení přemýšlet systematicky. Úplně první věc, kterou musíte vypozorovat je, zda se potíte pouze v jedné či dvou partiích těla, nebo ve vícero. Existuje jedno jednoduché pravidlo – pokud se člověk potí jen lokálně (např. pocení na chodidlech), v drtivé většině případů nejde o zdravotní důvod.

V případě, že se potíte po celém těle, nebo na většině povrchu těla, pak zdravotní hledisko nelze bohužel vyloučit a pro vnitřní klid doporučuji zajít za lékařem. Nechat si udělat alespoň krevní rozbor a pátrat po příčině touto cestou. Pokračujeme dále, uvažujeme tedy tu lepší situaci, kdy se pocení bez teploty projevuje na jedné či několika málo partiích těla.

Krok druhý – Proč se potím?

Jsme ve fázi, kdy stále není jasné, co pocení způsobuje. Z praxe Vám mohu potvrdit, že nejčastějším důvodem pro nestandardní pocení je nerovnováha v organismu. Ta vzniká v 99% případů na hormonální, psychosomatické nebo bakteriální úrovni. Tyto aspekty jsou složitěji měřitelné, proto výkyvy v těchto oblastech na první pohled nemusíte vůbec zaznamenat.

1. Mezi hormonální příčiny nadměrného pocení patří menopauza, těhotenství, andropauza či puberta. Jsou to klasické stavy, které mohou za rozvoj pocení. Samozřejmě nepostihují všechny. Někdo k tomu má výraznější dispozice, u někoho se tyto výkyvy pocením neprojeví. Dám jeden typický příklad. Je to stejné jako u akné v pubertě. Někdo bude mít pupínky posetou celou tvář a naopak někdo bude mít hladkou tvář i během puberty.

2. Do psychosomatických příčin řadím pocení bez teploty z důvodu stresu, nebo kvůli dlouhodobému přetěžování nervové soustavy. Patří sem z mého pohledu i pocení vyvolané léky, doplňky stravy nebo i antidepresivy. Zde se také často dělá chyba, protože tyto souvislosti řada lidí naprosto opomíjí, přitom téměř každý z nás něco tzv „bere“. V neposlední řadě nezapomínejte ani na rozvoj pocení v důsledku toho, že na pocení začnete myslet. Je to klasický začarovaný kruh, ze které se o to složitěji dostává.

3. Poslední, i když méně častou skupinou, jsou bakterie a různá mikrohavěť, která ovšem také umí pořádně pozlobit. Tělo může pocením reagovat i na situace, kdy jsou vnitřně v těle nebo i jenom na povrchu pokožky rozličné druhy parazitů, které mu vadí. Jednou z funkcí potu je totiž odvádění odpadních látek.

Primárně používá naše tělo jiné způsoby, ale pokud nemá jinou možnost, jak se jich zbavit, využívá kůži. To může vést k vyšší stimulaci pocení. A z druhé strany jde o zmiňované potvůrky přímo u ústí potních žláz. Ty mohou ovlivňovat mikroprostředí na pokožce a také stimulovat potní žlázy. Všechny popsané stavy proto mohou zapříčiňovat pocení bez teploty.

Jsem přesvědčený, že když k sobě budete upřímní, dokážete pravděpodobnou příčinu pocení bez teploty najít. Nebo alespoň se zařadit do jedné ze tří mnou uváděných skupin. I to vám pomůže, protože se vám zúží okruh, ve kterém pátrat. Možná namítnete, že některé pocení příčinu nemá a jde prostě jen o dědičnost. Já budu oponovat. Jsem přesvědčený, že nestandardní pocení má příčinu v nerovnováze vždy. Dědičnost určuje pouze dispozice k pocení, je to taková jednoduchá mantra, ke které se upínáme, když něco nedokážeme vysvětlit.

Krok třetí – Co proti pocení bez teploty dělám?

Když máte výstupy z prvních dvou kroků budete již schopni lépe porozumět, proč se tělo projevuje pocením právě u vás. Nyní nastupuje fáze, kdy je třeba si stanovit, jak mu čelit. Na výběr je na první pohled mnoho metod. Na druhou stranu každá z nich má nějaké proti a v podstatě snadná cesta neexistuje. Důležité je, aby nedošlo k rozvoji pocení do chronického problému. Tedy již jednou popisovaná situace, začnu na pocení myslet a nevědomky si je tím budu neustále prohlubovat.

Co s tím? Je třeba mít něco, po čem můžete vždy sáhnout a dostat se „do normálu“. Samozřejmě klíčové je nespoléhat jen na tento vyprošťovák, ať jím pro vás bude cokoliv – antiperspirant, iontoforéza, tabletky či bylinky. V rané fázi jde hlavně o psychiku, které sama o sobě léčí. Když něčemu budete věřit, bude se stav zlepšovat rychleji.

Protože nejsem příznivcem jakéhokoliv zásahu do organismu, osobně vždy raději doporučím proti pocení bez teploty antiperspirant než botox či chirurgické řešení. A protože používání antiperspirantu bývá na delší čas, radím obecně volit takový, který je dostatečně silný (musí na něj být spoleh), takže drogerii rovnou vynechte, a zároveň musí být příjemný na pokožku. Spíše než levné drijáky takzvaně na vše, po kterých vás bude s vysokou pravděpodobností pálit či svědit kůže, sáhněte po silných specializovaných antiperspirantech s příměsemi typu aloe vera či panthenol. Ideálně navíc zaměřené na konkrétní partii těla (například značka SweatStop). Taková řešení bývají účinnější a zároveň mnohem šetrnější než alkoholové nebo ryze hliníkové produkty.