Svátek

👁️‍🗨️ 275 x přečteno

Svátkem označujeme něco výjimečného. Příkladem výjimečnosti jsou státní svátky, neboť v sobě odráží naše dějiny.  Zpravidla v těchto dnech mají pracující volno, takže státní svátky se stávají vítaným prodloužením pracovního volna a tudíž odpočinku.

Náš svátek (tedy jmeniny) se už takovému privilegiu netěší. Bylo by hezké zavést takový zvyk, že na své jmeniny by dotyčný obdržel volno, aby mohl náležitě svůj den oslavit. Z důvodu nenarušení pracovního cyklu by to však vyžadovalo, aby zaměstnanci nebyli nositelé téhož jména a jeden den jich na pracovišti nechybělo příliš mnoho.

svátek jmeniny

Svátek má mnoho podob

Ne zřídka se stává, že člověk se svým křestním jménem není příliš nadšen. Zatímco příjmení lze měnit sňatky, s tím přejmenování už je to poněkud horší. Nicméně máme celý život k tomu, abychom se se svým jménem sžili a vyrovnali se. Říká se, že každé jméno je hezké, když se hezky vysloví. Něco pravdy na tom jistě bude. Maminky nás oslovovaly s něhou, stejně jako naše lásky… Naopak se zlobou nám bylo naše jméno vmeteno do tváře s takovou nenávistí, že jsme se nestačili divit. Své jméno si nevybíráme sami, je nám dáno při narození a popudy vedoucí k výběru, znají jenom rodiče. Některá jména jsou předem vyloučena, neboť se k nim váží nepříjemné zážitky, popudlivé osoby, osudy či tragické události těch, kteří ho volí.  Teta XXX byla nemožná, hašteřivá, strejda YYY pil, bratranec OOO se utopil…. atd. atd.

Jmeniny nebo též bychom je mohli nazvat také jmenným svátkem souvisí se zvykem oslavovat den zasvěcený svatým nebo blahoslaveným z církevního kalendáře. Věřící dostal při křtu rodné jméno (křestní jméno) a to nejen proto, jak se dotyčný má jmenovat, ale zároveň byl volbou jeho osobního patrona, životního průvodce, jenž ho má ochraňovat a provázet životem. Stalo se pak zvykem, že když církev slaví památku daného slavného, slaví jej i ti, co nesou jeho jméno.

svátek velikonoce

Dnešní český občanský kalendář sice vychází z toho církevního, ale v průběhu času zaznamenal mnohé změny. Některá jména zanikla, byla z kalendáře vyškrtnuta, některá jména byla nově zařazena, některá přeskočena, byly odstraněny duplicity. V důsledku toho se stalo, že český občanský kalendář se s tím církevním shoduje jen z části. Proto se může klidně stát, že starší pokolení slaví svůj svátek úplně v jiný den, než je uveden v kalendáři. Příkladem je jméno Marie, Petr, František. Mnoho katolíků dodržuje tradici svátků v jejich původním smyslu a náboženském významu, jako oslavu jejich křestního patrona. Neznamená to nic jiného, než že se při jejich určení u data neřídí občanským, ale církevním kalendářem.

Ovlivňuje jméno náš život?

Mnohá z jmen podléhají módě, anebo se naopak předávají z generace na generaci. Budoucí maminky na internetu řeší sáhodlouze jméno nastávajícího potomka, neboť se domnívají, že dané jméno bude symbolizovat a předurčovat vlastnosti dítěte. Jak jen to dřív bylo prosté. Většina potomků dostala jméno po svých rodičích, či kmotrech. Křestní jméno je též označováno jako rodné jméno a spolu s příjmením tvoří povinné oficiální dvoučlenné osobní jméno každého jedince. Jméno po rodičích ale přináší i mnohá úskalí, neboť je zapotřebí tyto osoby nějak rozlišit, aby se nepoužívalo: malý, malá, velký, velká, mladá, mladý, stará, starý, junior, senior.

svátek

 

Rozhodnutí, zda svátek slavit či nikoliv, je na každém z nás. Obecně platí, že svátky slaví hlavně děti, přesto je milé, když my dospělí si alespoň v tento den popřejeme. Je to výraz toho, že na dotyčnou či dotyčného myslíme, že ho máme rádi. Za jménem si představíme toho, který je jeho nositelem, byť jeho datum narození neznáme. Jméno nemůžeme zapomenout, neboť se stačí každý den podívat do kalendáře a v něm si přečíst, jaké jméno je s ním spojené. No a pak už jenom zapátrat v paměti, koho známe a komu bychom měli v tento den tedy popřát.


Tak třeba potěště někoho blízkého nebo sami sebe nějakým pěkným dárek, inspirace zde:

Jak se Vám článek líbil?

Vyberte počet hvězdiček (5*=maximum)

Průměrné hodnocení 4.9 / 5. Počet hlasů: 8

Zatím nehodnoceno :( Podpořte autora Vaším hodnocením.

Miluška Molíková

Miluška Molíková

Jsem aktivní důchodkyně, věk mi ale raději nehádejte 😀. Ráda se zamýšlím nad obyčejnými věcmi, nad tím, jaké to bylo dřív a jaké je to nyní. A když se o své myšlenky mohu podělit, je to přesně to, co mne naplňuje. Budu ráda, když vás moje řádky inspirují, potěší nebo přivedou k zamyšlení. Mým cílem je psát nenáročně a pohodově, zkrátka ke kafíčku ☕. Posuďte sami...