Deníček

Pokud patříte do kategorie těch, co si psali svůj deníček, tak se z mého rozjímání nic nového nedozvíte. Spíše se obracím k těm, kteří měli sice snahu si ho psát, ale nikdy k tomu nedošlo, anebo skončil někde v zapomnění.

deníček
Měli jste svůj deníček, když jste byli mladší?

Deníček, to není jen kus bloku, to jsou fantastické emoce

Člověk se bláhově domnívá, že si bude všechno pamatovat. Zvláště pak kuriózní příběhy svých dětí, či významné události v rodině. Omyl je pravdou, časem tyto vjemy vyprchávají a již nikdy nejsou autentické, jako když si ve svém deníčku přečteme popisovanou situaci. Jako mávnutím kouzelného proutku v nás totiž emoce vyvolají větší stimulaci mozkových závitů a tzv. se rozpomínáme.

I já jsem měla snahu zachytit první roky života svých dětí. Ve víru události běžného života však moje psaní postrádalo časovou soudržnost a nakonec ze psaní zůstalo popsáno pouze několik stránek v sešitě. Dneska vím, že to byla škoda. Čas ale nelze vrátit zpátky, mohu tedy dnešním maminkám pouze doporučit, aby si poctivě psaly deníčky svých dětí, i když se to momentálně může zdát zbytečné.

O jedněch Vánocích jsem přemýšlela nad tím, s jakým originálním dárkem bych mohla přispět pod stromeček. Nakonec jsem pohledala všechny staré dopisy, pohlednice, kresby dětí, které jsme si vyměňovali, když byli na letních školkách či školách v přírodě. Seskládala jsem tyto cennosti do alb a byla jsem zvědavá, jakou to bude mít odezvu. Bylo to skvělé rozhodnutí a potomci byli nadšení, diskutovali jsme společně o tom, či onom, smáli se a znovu si tak připomněli to, co by jistě zůstalo odloženo v mysli. V té chvíli jsem znovu zalitovala, že jsem nepsala deníček.

deníček emoce
psání deníčku a návrat pozitivních emocí

On ten název „deníček“ jakoby očekával denní záznamy, ale to by bylo nad lidské síly. Většina lidí se domnívá, že psaní deníčku je dětinské, zastaralé, nemoderní.

Deníček, naše citová zpověď k sobě samému

Mnoho svých emocí nosíme v hlavě, stydíme se o nich mluvit i to je důvodem, proč se pustit do psaní deníku. Zachycení stavu věcí totiž od nás vyžaduje jistou dávku soustředění. Při psaní se posiluje i naše všímavost, hledáme ty nejvhodnější vyjadřovací slova. Pokud nás něco trápí, je dobré se z toho vypsat, ulevit si a uvolnit se. Možná, že to bylo i důvodem mého psaní na blogeu.cz. Anglické slovo blog bychom mohli do češtiny přeložit jako internetový deníček.

Jenže takový blog je sice osobní, protože člověk sděluje druhým lidem své úspěchy, osobní příběhy, názory, ale je to trošku jiné, než když člověk píše vlastní deníček sám pro sebe. Pokud se domníváte, že psaním na blogu si narušíte své vlastní soukromí, buďte klidní. Vše se odvíjí od toho, jaké máme z takového psaní očekávání, proč to píšeme, pro koho to píšeme.

psaní deníku
psaní deníku nebo deníčku může být zábava i úleva

Osobní zapisování toho, co právě prožíváme má vést k tomu, abychom pomocí psaní si dokázali utříbit myšlenky, lépe se pak orientovali, získali nadhled a někdy se i poučili z vlastních nedostatků a chyb. Čili psaním deníku si uděláme pořádek nejen ve svých myšlenkách, ale i ve svém životě. Takový osobní deník totiž představuje úžasný nástroj v poznávání sama sebe. Myslím si, že z tohoto úhlu pohledu psaní deníčků je stále aktuální a nemělo by zapadnout do zapomnění (přečtěte si také článek: je psaní přežitek).

Reklamní inspirace:

Jak se Vám článek líbil?

Vyberte počet hvězdiček (5*=maximum)

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hlasů: 4

Zatím nehodnoceno :( Podpořte autora Vaším hodnocením.

Miluška Molíková

Miluška Molíková

Jsem aktivní důchodkyně, věk mi ale raději nehádejte 😀. Ráda se zamýšlím nad obyčejnými věcmi, nad tím, jaké to bylo dřív a jaké je to nyní. A když se o své myšlenky mohu podělit, je to přesně to, co mne naplňuje. Budu ráda, když vás moje řádky inspirují, potěší nebo přivedou k zamyšlení. Mým cílem je psát nenáročně a pohodově, zkrátka ke kafíčku ☕. Posuďte sami...