Matematika

Matematika mi šla vždycky dobře. Snad hlavně kvůli tomu, že vyžadovala logické myšlení, nikoliv biflování znalostí nazpaměť. Byl to můj oblíbený předmět, ačkoliv jsem v něm úplně neexcelovala. Nicméně zásady matematiky mě provází celým životem. Pojmenovat veličiny a k nim vše, co je dáno, určit neznámou a hledat řešení.  Takto matematicky řeším všechny problémy, které můj život doprovázejí. A nebylo a není jich zrovna málo. Někdy se to skrývá pod pojmem selský rozum.

Matematika – strašák nebo příležitost?

Matematika nepodléhá módě, kromě jistého množinového období, má své stálé zákonitosti, což se o vývoji českého pravopisu říci zcela nedá. U něho je vývoj mnohem markantnější, tudíž chybujeme mnohem častěji. Například psaní velkých písmen po předložce. Přišlo mi tudíž zcela logické, když se objevil návrh, aby maturita z matematiky byla u středoškoláků povinná, stejně jako maturita z rodného jazyka.

Vzápětí se ukázalo, že to je požadavek nesplnitelný, neboť 75 % studentů by s tím mělo problémy. Ono totiž nelze sjednotit maturitní požadavky pro studenty gymnázií se studenty učebního poměru s maturitou. Pomalu se zdá, že matematika a nároky na ni, budou potřebovat přímluvce. Že se nám matematika někam vytratila, dokládají i některá rozhodnutí našich vrcholných představitelů a je důkazem toho, že by takové „opáčko“ potřebovalo více lidí.

Matematická negramotnost /předem se omlouvám za tento výraz, ale jinak to nazvat nelze/ přivedla mnohé naše spoluobčany k exekucím, ze kterých neznají cestu ven. Kupí jednu chybu za druhou, neboť ti, co nabízejí jednoduché půjčky (snadné získání finančních prostředků), nebudou přece upozorňovat na výpočet toho, co dotyčného později čeká. A ten, který se nechá chytnout na třpytivou vábničku, si nedokáže bohužel sám spočítat, o kolik více zaplatí a co to ve svém důsledku bude pro něho znamenat.

Matematika, to může být i zábava

Za matematikou tedy nehledejme jenom jakousi hru s čísly, ale především to logické uvažování a zkoumání světa z pohledu jednoznačné reality.

Hlavní klasické disciplíny matematiky se vyvinuly ze čtyř praktických lidských potřeb – potřeby počítat při obchodování, porozumět vztahům mezi číselně vyjádřenými množstvími, vyměřování pozemků a staveb a předpovídání astronomických jevů.

Název matematika pochází z řeckého mathematikós, což znamená milující poznání. A každé poznání nás vede k úsudku výsledku. Nikdo asi nepochybuje o tom, že když mám příjem 15 tisíc korun, dost těžko mohu jít do obchodu nakoupit si zboží za 20 tisíc korun.  Zkrátka a dobře v matematice platí jednoznačné závěry, že jedna a jedna jsou dvě, nikoliv možná dvě nebo snad dvě, či skoro dvě. O tomto nemůžeme polemizovat.

Matematika, to nejsou jen čísla

Mnozí humanitně vzdělaní lidé však považují matematiku za suchou, nevýraznou, nic neříkající, otravnou a nezajímavou. Nepoužívá vzletných slov, nelze ji přikrášlovat emocemi, přesto nás učí přemýšlet. Pro někoho může být matematika strašákem, protože ji neumí a nechápe. V dějepise, literatuře, v zeměpise stačí, když se informace naučíme nazpaměť. V matematice však drcení nazpaměť nefunguje. Abychom došli ke správnému výsledku, musíme to chápat. Matematiku můžeme přirovnat ke stavbě domu, který potřebuje nejprve své pevné základy a pak teprve můžeme stavět zdi a nakonec i přidat střechu.

Žijeme ve světě peněz, financí, takže každý by měl znát matematiku. Matematika poskytuje příležitost k rozvoji našeho logického myšlení. Matematika je věda, bez níž se nikdo z nás v každodenním životě neobejde. Matematika je zdánlivě nepatrnou, avšak nezastupitelnou složkou civilizace, která souvisí s racionálním, tedy rozumovým přístupem k realitě. Naučme se jí používat, naučme se ji pochopit, nebraňme se jí a uvidíte svět z jiného úhlu pohledu.  Zcela určitě nám tento pohled prospěje. A člověk by přece měl dělat věci k vlastnímu prospěchu.

Reklamní inspirace: