Svoboda

Nemáte pocit, že je nám stále více a více vnucována podoba svobody? Účelově je nám v rámci ohrožování předkládáno to, co vlastně vůbec svobodou není. Najednou schází svoboda projevu, svoboda vlastního uvažování. Stále nám ve jménu svobody někdo něco přikazuje, reguluje naše chování a nabádá nás k postojům, o které nestojíme.

Svoboda je nedělitelná. Buď jsme svobodni anebo nejsme. Pojem svoboda se ztenčuje a mizí před očima, protože stále více nabírá na obrátky pojem kontrola. Svoboda a demokracie jsou mnohdy označovány jako synonyma. Jejich význam je však zcela odlišný. Opět na to půjdu přes citáty.

George Bernard Shaw:
„Svoboda znamená zodpovědnost. To je důvod, proč se jí většina lidí bojí“.

Andrzej Majewski:
„Otrok sní o svobodě, svobodný sní o bohatství, bohatý sní o moci a mocný sní o svobodě“.

My jsme svobodnými bytostmi, a tak máme právo žít kvalitně, plnohodnotně a svobodně, nebo alespoň mít ten pocit. Svoboda je volný prostor možností volby, ve kterém se může člověk sám o sobě a za sebe rozhodovat. Rozhodujeme se o svém jednání, o možnosti seberealizace, o mnoha každodennostech života.

Teď jsme si všechno krásně nadefinovali, popsali a nezbývá nic jiného, než abych si položila sama sobě otázku::“Cítíš se svobodná?“. Najednou neznám odpověď, protože nejsem přesvědčena o tom, že bych mohla zvolat ANO. Je spoustu věcí, ve kterých mám svobodnou volbu, ale zpravidla se nerozhoduji pouze sama za sebe, takže i moje svoboda je ohraničena. Říká se, že svoboda člověka končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Tato mez asi nejlépe vystihuje podstatu svobody.

Získala bych větší míru svobody na odlehlém místě, sepjatá větším dílem s přírodou? Dávám svoji svobodu všanc díky využívání vymoženosti techniky? Svobodně mohu cestovat, ale stejně se rozhoduji podle toho, zda mám či nemám na cestování finanční prostředky. Svobodně mohu bydlet v jakékoliv zemi, ale velmi těžko se sžiji s domorodým obyvatelstvem bez znalosti jazyka. Svobodně se tedy mohu pohybovat po světě, ale pokud někde zůstanu, musím se podrobit řádu, zákonu a zákonitostem dané země.

Zákony, nařízení, směrnice a různé vyhlášky naše svobodné rozhodování zcela jistě omezují. Pokud se naše svobodné jednání vymezí proti nim, neseme si i následky. A tak se nakonec stane, že využívaná všeobecná a bezbřehá svoboda bez pravidel může mít horší důsledky než nesvoboda.  Svoboda je sice dar a určitá výsada, ale nesmí vést k nadřazenosti, popření svobod jiných lidí. Z vnějšku se nám omezování svobody nelíbí a často se nařízením podřídíme jen zvnějšku, bez přesvědčení, jenom abychom se vyhnuli sankcím. Je to lepší, než svým jednáním škodit, i když to optimální není.

Čím tedy by měla být naše svoboda koordinována? Svobodou jiných lidí.  Je dokázané, že člověk se vnitřně podřídí tomu, co příjme sám a nedonuceně, protože tomu věří. Svoboda lidského vnímání, rozhodování, uvažování je vlastně spojena s mírou odpovědnosti za vlastní konání, za vlastní život.